Několik let jsem dostával do e-mailové schránky zprávy o řešení problémů v jedné z městských částí v Praze ohledně hlukové zátěže. Šlo o pořádání rockových koncertů pod širým nebem, jejichž zvukový projev byl pro tamní obyvatele neúnosný. Já osobně považuji rockové koncerty za projev hrubosti, neboť tu převažuje neúměrný hluk, což nemá nic společného s harmonií a příjemným pocitem bez nadměrného vytváření stresových hormonů. Mimochodem, víte, že hluk je jeden z nejnebezpečnějších stresových vlivů, které neblaze působí na naše podvědomí – na lidskou nesmrtelnou duši, což se pak promítne do problémů v dalších životech?
Moudří lidé se hluku vyhýbají a také se snaží vzniku neúměrného hluku zabránit a účinně jej eliminovat. A jednou z možností, jak to udělat, je propagace hudebních směrů, které nemají se zvukovým smogem nic společného a naopak šíří kolem sebe klid a pohodu. Mohou to být také koncerty klasické hudby v Praze, například ve Španělské synagoze.
Kdybych měl po svém boku milovanou a milující přítelkyni, které také není lhostejný postoj k hluku, daroval bych jí k narozeninám nebo pod vánoční stromek vstupenky na koncert vážné hudby s tématem výběru jedněch z nejlepších skladeb české a světové vážné hudby od sedmnáctého do dvacátého století, kam se řadí například Mozartova Malá noční hudba, Bolero Maurice Ravela, Bachův Air, Dvořákovo Largo ze Symfonie č. 9 e moll „Z Nového světa“, Vivaldiho Čtvero ročních období“ a Smetanova „Vltava“ z cyklu symfonických básní „Má vlast“. Takový zážitkový dárek by mohl přijít vhod komukoli, kdo má zájem zaposlouchat se do melodické hudby a vychutnat si ji i bez nutnosti mít reproduktory „na plné pecky“,přičemž příliš hlasitý hudební projev vyvolává zvukový smog a přispívá ke zbytečným problémům současné společnosti. Ostatně varuje před ním i maďarský animovaný seriál „Podivuhodná dobrodružství Vladimíra Smolíka“ v dílu „Zpívající planeta“, kde se lidé očividně zbláznili a jsou tu zvukovým smogem přímo zahlceni.
